Naše fenka Sandy
Pejsek, kterým kryjeme
Nabídka štěňátek
Naše odchovy
O plemeni
Odkazy
Kontakt
West Highland White Terrier (dále jen WHWT) pochází ze Skotska - Západní vysočiny. Typickou krajinou oblasti jsou skalnatá pobřeží. V chudé, kamenité krajině se rozkládají velké plochy vřesovišť, jimiž protékají řeky. Horská jezera střídají močály, podnebí je drsné, deštivé, s bouřlivými větry. V rašeliništích, vřesovištích a lesích žijí srnci, zajíci a koroptve, a tato zvířata jsou bohatou potravou pro dravou zvěř. Úkolem předků WHWT bylo tuto zvěř lovit. K vypuzení lišek a jezevců z jejich těžce dostupných nor ve skalách totiž potřebují lovci pomoc malých, odvážných a silných psů. Historie plemene se začíná psát v 19. století. Předci dnešního westíka byli tmavosrstí a z dochovaných pramenů víme, že lovci bílá štěňata dokonce nechtěli a proto je ihned utráceli. Neví se však přesně proč. Zvrat nastal, a tento okamžik je považován za počátek vývoje WHWT, když se siru Colonelu Malcolmovi z Poltallochu v Arygllshiru stala při lovu nehoda, při níž omylem zastřelil svého nejlepšího psa, kterého si spletl ve tmě s lovnou zvěří. Od té doby jeho rodina začala naopak chovat pouze bílé jedince předka dnešních westíků. Tak došlo postupnou plemenitbou k vyloučení tmavé srsti z pleme a bylo nazváno Poltallochův teriér. Název West Highland White Terrier se ujal počátkem 20. století. Časem se také z původně loveckého plemene stal westík plemenem spíše společenským s důrazem na výstavní kvality a tedy vzhled.
Pes silné stavby těla, svalnatý, s hlubokým hrudníkem a žebry sahajícími daleko dozadu; rovný hřbet, přední a zadní fronta plná síly, na svalnatých nohách; v náležité míře vykazuje znamenité spojení síly a aktivity.
Malý, aktivní, hravý, houževnatý pes se značným sebevědomím a uličnickým výrazem. Ostražitý, čilý, odvážný a sebejistý, avšak přátelský.
Vzdálenost od týlu k očím je mírně větší než délka mordy. Hlava je bohatě osrstěná a je nesená v pravém, nebo menším úhlu k ose krku. Hlava nemá být nesena vysunutá vpřed.
Lebka: Mírně klenutá, čelní partie mají od jednoho kraje k druhému hladké obrysy. Od nasazení uší k očím se nepatrně zužuje.
Stop: Výrazný stop, tvořený bezprostředně nad očima silnými nadočnicovými oblouky, které přes oči mírně přečnívají a mezi očima vykazují slabou prohlubeň.
Nos: Černý, poměrně velký nos, který se zbývající částí mordy tvoří hladký obrys. Nos nevyčnívá dopředu.
Morda: Morda se od očí směrem k čenichu postupně zužuje. Morda není pod očima vpadlá, ani příkře spadající, nýbrž je dobře vyplněná.
Čelisti / zuby: Silné a rovné čelisti. Mezi špičáky jsou natolik široké, aby byl vyjádřen požadovaný uličnický výraz. Zuby jsou v poměru k velikosti psa velké, s pravidelným nůžkovým skusem, to znamená, že horní zuby těsně překrývají spodní zuby a jsou kolmo vsazené do čelistí.
Oči: Posazené daleko od sebe, středně velké, nejsou vypouklé. Oči jsou pokud možno co nejtmavší, mírně zapadlé, s bystrým a inteligentním výrazem a zpod hustého obočí působí pronikavým pohledem. Světlé oči jsou vysoce nežádoucí.
Uši: Malé, vztyčené a pevně nesené, zakončené výraznou špičkou. Nejsou nasazené ani příliš daleko od sebe, ani příliš blízko. Srst na uších je krátká a hladká (sametová). Na špičkách uší nesmějí být střapečky srsti. Kulaté, široké, velké nebo tlusté uši nebo srstí příliš porostlé uši jsou nanejvýš nežádoucí.
Krk: Dostatečně dlouhý, aby umožnil požadované nasazení hlavy; svalnatý, postupně se rozšiřující k základně a plynule přecházející do hezky šikmých ramen.
Tělo: Kompaktní.
Hřbet: Rovný.
Bedra: Široká a silná.
Hrudník: Hluboký; žebra v horní polovině dobře klenutá, z boku působící dosti plochým dojmem. Zadní žebra značně hluboká; odstup mezi posledním žebrem a pánevní končetinou je tak krátký, jak jen vyžaduje volnost pohybu.
Ocas: Dlouhý 12,5 až 15 cm, pokrytý drsnou, ne však přerostlou srstí (bez vlajky). Ocas je pokud možno co nejrovnější, nesený čile, nikoliv však vesele, či přetočený nad hřbet. Dlouhý ocas je nežádoucí a neměl by být v žádném případě kupírován.
Nohy: krátké, svalnaté a rovné, hustě pokryté krátkou hrubou srstí.
Ramena: Umístěná šikmo vzad. Lopatky jsou široké a přiléhají těsně ke stěně hrudního koše. Ramenní kloub je umístěn vpřed.
Lokty: Těsně přiléhají a umožňují volný pohyb hrudních končetin, souměrný s osou těla.
Silné, svalnaté a přes záď široké. Nohy jsou krátké, svalnaté a šlachovité.
Stehna: Velmi svalnatá stehna nestojí příliš daleko od sebe.
Hlezna: Dobře zaúhlená a posazená pod tělem tak, aby byla v postoji i v pohybu poměrně blízko u sebe. Strmá nebo slabá hlezna jsou nanejvýš nežádoucí.
Přední tlapky jsou větší než zadní; okrouhlé, přiměřeně velké, silné, s tlustými polštářky, pokryté krátkou, drsnou srstí. Zadní tlapky jsou menší a mají tlusté polštářky. Povrch polštářků a všechny drápy mají být nejlépe černé.
Volný, přímý a celkově lehký pohyb. Hrudní končetiny volně vybíhají vpřed z ramen. Pohyb pánevních končetin je volný a silný, končetiny se pohybují blízko u sebe. Kolenní klouby a hlezna jsou velmi pružná, hlezna jsou zatahována pod tělo a dávají tak končetinám řádný posun. Strmý, škrobený pohyb pánevních končetin a kravská hlezna jsou vysoce nežádoucí.
Srst: Dvojí. Krycí srst je tvořena z drsné srsti, zhruba 5 cm dlouhé, bez jakéhokoli zvlnění. Podsada, která připomíná kožešinu, je krátká, měkká a přiléhavá. Otevřená srst je nanejvýš nežádoucí.
Barva: Bílá.
Výška v kohoutku přibližně 28 cm.
Psi by měli vykazovat dvě zřetelně normální varlata, plně sestouplá v šourku.